The Kingdom of Saudi Arabia, part 2

posilovna saud arabia.jpg
Přečtěte si druhý díl vyprávění, které vám přibližuje život zdravotníka Zdeňka v Saúdské Arábii

zdenek%20image.jpg

Day1

Jelikož se mi pokazila klima, tak jsem tady našel jakejsi starej větřák. Celkem se to dalo snést a po 18 h cestě jsem se dobře vyspal. Přes den je tady mezi 36-40 C. Jakub mi dal nějaký peníze tak jsem si šel koupit jídlo do zdejšího marketu, celkem tam měly všechno, ceny jak u nás, jen žádný kus masa jen jakési kuřecí nohy, tak jsem to zkusil a teď to rozmrazuju. Na oběd došel spolubydlící z Finska má tak kolem 35. Cosi jsem mojí lámanou aj pokonverzoval. Zvonil telefon, prej pro mě, nerozuměl jsem ani kulový, strašně to šumělo, pochopil jsem že to je asi moje Ward Nurse, ale opravdu jsem netušil, co říkala, zanedlouho to položila. Bylo to trochu nepříjemné, když jsem jen říkal OK a nevěděl na co. Nakonec v 16h došli dělat inventář v bytě, tak snad to bylo ono. Zkusil jsem tady najít nějaké Free WiFi a nakonec se mi podařilo cosi chytnout v obyváku, tak jsem konečně mohl pořádně poreferovat manželce a rodičům. První den a už je mi smutno, všechno jsem musel nechat doma. Ale jak říká spolubydlící z JAR, just focus, takže se snažím zaměřit na to, abych to tu co nejrychleji zvládl. Zítra mě čeká orientation, kde mi ukážou co tady je, kde co je, pak vyřízení badge, což je nějaká ID karta, snad jsem to dobře pochopil z těch papírů. Cítím trochu napětí.

Day 2

Ráno jsem šel s Jakubem do nemocnice, je to jednopodlažní budova veliká asi jako Pentagon, obrovské chodby, na kterých se prohánějí arabové v malých elektrických autíčkách. Po vstupu jsme asi po 5 minutách došli k ICU kde Jakub pracuje. Šel mě představit k Nurse Manager, jako 95% personálku filipínka, velice příjemná, vřele mě uvítala, pár zdvořilostních otázek, bylo to velice milé. Šla mi ukázat oddělení, trochu obeznámit kde co je. Jsou tady 3 JIPY, složení pacientů asi jako na ARO - ventilátor, dialýza, po autonehodách, popáleniny,... Mají to tady rozděleno na 3 CCU/ICU. Pacienti jsou sem předáváni přímo z Emergency, se kterým sousedí. Vše je v americkém stylu, neboť to tady amíci postavili. Ve smlouvě jsem měl napsáno, že budu na CC/CV Stepdown Adult - to oddělení tady ale neexistuje, teprve se staví a bude postavený asi za 2 roky, takže budu na ICU 3 což mě trochu potěšilo, práce na kterou jsem byl doposud zvyklý. Co mě ale zarazilo je vybavení, defík lifepack jak ze ZZS, pumpy a dávkovače co jsem v životě neviděl, známé venťáky Datex, dialyza Fressenius, ale co mě srazilo na kolena byly ECG monitory, přesně ten samý typ co jsme měli na koronárce ve Zlíně, ten 20 starý HP J doufal jsem, že se s tím krámem už v životě nepotkám a on tady čeká na mě. Došlo také k prvnímu trapasu, při představování kolegům jsem podal jedné ruku, všeci na mě hleděli jak na kreténa - prej se ženám ruka ZÁSADNĚ nepodává, tak trochu začervenání…. Chybami se člověk učí. Pak následovalo HR, což je nějaká administrativní budova. Bylo nás tam 6 - USA, UK, Filipinos, India, Egypt. Byl jsem velice rád za tu USA angličtinu, pěkně jsem rozuměl. Vykládali si tam asi 30minut, já trpělivě poslouchal a snažil se co nejvíce zachytit. No a pak to přišlo, došla SA administrativní pracovnice a začla na nás sypat neskutečné množství informací a papírů, pak jsem šli prohlédnout si nemocnici, navštívili jsme prádelnu kde si nás pečlivě poměřili, aby zjistili jestli máme velikost M nebo L no a pak jsem šli zase do jakési školící místnosti kde se na nás vysypala další hromada papírů ohledně saúdské registrace, bankovního účtu, o tom kdy a komu máme zavolat, komu se na co objenat, kde si zajít udělat vstupní zdravotní prohlídku, co si tam vzít, no hlava mi málem praskala. Po 8 hodinách nás pustili domů. S plným baťohem papírů o váze asi tak 3kg jsem totálně vyřízený došel domů. Zítra si to musím projít a udělat v tom nějaký systém.

saudi arabia06.jpg

Neváhal jsem ani vteřinu a poté co mám badge, což je ID karta jsem se vydal do gymu. To bylo asi to nejmilejší překvapení, fitko asi stejně veliké jako v ZL, jednoručky, stojany na dřepy, hamer stroje - no prostě bomba. Vše je Made in USA co se používá v GOOLD´s GYM. Maximální spokojenost. Tam budu velice často.

saudi arabia07.jpg

Zítra a pozítří je tady víkend, mám volno. Od soboty začíná oreintation kde se na mě vysype další hromada papírů a na konci bude test z drug calculation a ještě z čehosi. Ten drug calculation je tady velice důležitý, musí být 100% úspěšnost, nejeden už odtud odcestoval domů, že to nedal. Teď bude potřeba zatnout zuby a nedat se.

After Orientation Week

Tak je to za mnou, cely týden sedění, poslouchání přednášek, psaní testu. Byla to krásná možnost vyposlechnout si snad všechny typy angličtiny, počínaje Novým Zélandem konče Irskem.

Denně jsem popsal A4 slovíčkama co jsem neznal, po večerech si je dohledával, překládal a snažil do hlavy nacpat, půlka tam snad aspoň zůstala. Dnes jsme dělali asi jeden z nejtěžších testů, Drug Calculation. Ono tady nic není jenom tak, všechno se komplikuje do maximálních rozměrů. Nepochopil jsem těch 20 druhu vzorečků co k temu měli, ale používal jsem logicky rozum a vyhrabal hluboko zapomenuté matematické schopnosti ze základky. Dopadlo to naštěstí dobře, mám to. První zatěžkávací zkouška zdolána, ale ta největší mě teprve čeká, zapojit se do pracovního procesu. Budu mít celkem 6 služeb s Perceptorem, který by mi měl vše vysvětlit. Vzhledem k tomu co jsem slyšel, tak je to na ICU opravdu náročné, tak snad bude mít dostatek času na mé zaškolení. Příští týden mám ještě 3 dny arabic culture, budeme tam mít i základy arabštiny pro komunikaci s pacientem. V týdnu jsem byl ve městě rozměnit peníze, 1000SR co jsem dostal, se celkem rozkutálelo a abych tady nejed jenom polívky z pytlíku a špagety s kečupem tak za jídlo utratím, ale o nic víc než u nás doma. S kolegou z Česka jsme jeli do Baladu. Je to bývalé centrum Jeddah. Jeli jsme taxíkem asi 30min, zaplatili 150Kč a byli jsme někde co připomínalo hočiminovo město. Kolegyně z naší skupiny říkala, že to vypadá jako její rodné město Hongkong.

Do výšek se tyčily mrakodrapy bank a mezi tím byla neuvěřitelná spletice obchůdků, tržnic, pouličních prodejců, žebráků. Velice zajímavý kontrast mezi nádhernými budovami a rozpadající se domy, bohatí a chudí. Je to velmi oblíbené místo pro filipínce k nakupovaní, ceny jsou tu příznivé i pro ně. Za jídlo tady dá člověk 10SR což je nějakých 45Kč. Potřeboval jsem bílé boty do práce, tak jsem šel po nich. V obchodech neuvěřitelný výběr, od jakékoliv značky úplně celá modelová řada, vše o 1/3 levnější než u nás. Jsou tady tak trochu napřed. Mají tady dokonce obchoďák s autama. Jsou tam úplne všechny značky, jen stačí položit prachy a hurá domů novým autem.

Auta, která mají u nás přijít na trh příští rok jsou tady už dávno v prodeji. Cestou zpátky jsme míjeli zdejší gejzír, který nevím do jaké výšky tryská, ale je 2. největší na světě. Bylo na něj celkem pěkně vidět i přes všudypřítomný smog. Jelikož tady není žádná veřejná doprava tak všeci jezdí autama, silnice jsou ucpané, všude smrad a kolem cest to vypadá jak na skládce, žádnej pěknej pohled.

pokračování již brzy...

 

Informace zveřejňujeme s laskavým svolením Zdeňka S., včetně jeho fotografií.

banner obecny.jpg