Zpovědník výsadkáře Josefa Valčíka se narodil 25.11.1910

frantisek borak.jpg
Jakub Kratochvíl se v dalším profilu věnuje zajímavé osobnosti, katolickému knězi Františku Borákovi. Možná byl člověkem nenápadným, zato učeným a nescházela mu ani odvaha. Právě on naslouchal ve zpovědnici Josefu Valčíkovi, výsadkáři a nejspíš jednomu z atentátníků Reinharda Heydricha.

František Borák se narodil 25. listopadu 1910 v Bánově u Uherského Brodu. Po absolvování gymnázia v Uherském Brodě v letech 1922 až 1930 a bohoslovecké fakulty v Olomouci byl v roce 1935 vysvěcen na kněze. Do lázeňské obce Slatinice u Olomouce přicestoval po své primici a ve zdejším kostele Nanebevzetí Panny Marie sloužil až do začátku 40. let, kdy přesídlil do farnosti Valašské Klobouky.

frantisek borak 01.jpg

Jeho významným předchůdcem ve Slatinicích byl v roce 1926 Pater Antonín Šuránek. Tento Služebník Boží se výrazně podepsal na několika ročnících olomouckých bohoslovců a zemřel roku 1982 v pověsti svatosti. V kněžském údělu Antonína Šuránka pokračoval jeho synovec Antonín Dominik (1914-2004). Naopak Borákovým významným následovníkem ve Valašských Kloboukách byl Jan Graubner, současný metropolita moravský.

Dešifrátorem anagramů

Pater František měl rád historii, latinu, staroslověnštinu i staročeštinu. Podrobně se zaobíral i dílem Kosmy, do něhož se intenzivněji zahloubal po válce. Jméno katolického kněze je s pracemi kronikáře úzce spjato a badatelé jej citují hlavně v souvislosti s tzv. Kosmovými anagramy. O co se jedná?

V latinském textu Kosmovy „Kroniky Čechů“ presbyter nalezl skrytý obsah zaznamenaný v přesmyčkách (anagramech) ve staroslověnštině nebo spíše již ve staročeštině. Tento „zašifrovaný“ text obsahuje i zprávy o Moravě.

Otec František používal k luštění speciální klíč - jakousi křížovku. Ze slov se snažil složit obrazec a hledal střed tajenky. Je asi jasné, že k tomu potřeboval velmi dobrou jazykovou průpravu, pracoval na vysoké vědecké úrovni, byl hravý a zvídavý. Nebyl sice jediným luštitelem záhad kolem Kosmy, ale kněz bádající nad zápisy kanovníka z přelomu 11. a 12. století na sebe strhl zaslouženou pozornost. Své poznatky shrnul do knihy „Neznámá historie Moravy v IX. až XI. století“, která však dosud nevyšla tiskem.

Zpovědníkem atentátníka

Na Valašsku působil Otec František v období 2. světové války a je mužem, který se nepřímo zapsal do československých dějin. O Velikonocích 1942 totiž zpovídal Josefa Valčíka, který se možná přímo účastnil atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. O utajeném pobytu Valčíka na Valašskokloboucku věděli mimo jiných i kaplanův nadřízený děkan Vilém Skácel (strýc Klementa Gottwalda), druhý kaplan František Vlk nebo katecheta a pozdější dlouholetý kloboucký děkan Josef Pechanec. V létě 1968 pak na toto téma rodák z Bánova hovořil s učitelem Milanem Hlavicou, kdy řekl: „Valčík byl tehdy v situaci, z níž neviděl východisko. Nechtěl vydat v nebezpečí svou rodinu, ale přihlásit se na četnické stanici odmítl. Nezbývá mu prý nic jiného, než aby to sám se sebou skončil. Chtěl si vzít život. Řekl jsem mu, že by to byl projev osobní slabosti, ale také zrada na věci, kterou byl pověřen. Sklopil oči, zastyděl se. Odcházel klidnější. Před odchodem jsem mu dal jako talisman obrázek svatého Václava od Mikoláše Alše. Byl jsem velice rozrušen.“

frantisek borak 02.jpg

O době po Valčíkově smrti kaplan dále uvedl: „Valčíkova rodina, hlavně Josefovi mladší sourozenci, hledali v těch dnech radu o pomoc u mne. Snažil jsem se jim dodat naděje a útěchy. Situace byla den ze dne hrozivější. Nedalo mi to a znovu jsem zašel do Smoliny. Právě jsem probíral s Valčíkovými celou situaci, když tu před domem zabrzdilo policejní auto. V poslední chvíli jsem stačil vyskočit z okna do dvorku. Tenkrát se gestapo omezilo pouze na několik otázek. Rodina zůstala ještě doma. Příštího dne byla neděle. Valčíkovi přišli do kostela, připravit se na smrt. Prosili mne, abych se postaral o jejich čtyři děti…“

Poválečný osud

Na svém blogu janeckovokrypto.blogspot.com Jiří Janeček nepřesně uvádí, že samotný Borák ukrýval strůjce Heydrichova atentátu a roku 1950 byl za tento čin tři roky internován. V onom roce 1950 se ale pravděpodobně jednalo o cílené represe ze strany komunistů proti církvím.

Po Slatinicích a Valašských Kloboukách zavítal do královéhradecké diecéze na fary v Cerekvici, v Hořičkách u České Skalice a v Mlázovicích. Posledním presbyterovým působištěm byly Radslavice u Přerova, do kterých se přestěhoval 3. července 1964 ze Zlámanky u Kroměříže. Do 1. července 1968 vykonával duchovní správu jako invalidní důchodce, od 1. července 1968 jako kaplan z Pavlovic u Přerova. Je mimo jiné označován za posledního faráře radslavského.

Konsistorní rada údajně bydlel v malém radslavském domku v jedné místnosti, která mu sloužila jako kancelář, pracovna i ložnice. Jeho měsíční plat prý tehdy činil 400 Kčs. Stihl ještě sepsat historické pojednání „Jak rostly Radslavice“. Zemřel tam roku 1975 na svátek svatého Jakuba Staršího ve věku nedožitých 65 let.

 

http://www.radiovalaska.cz/img/Jakub%20Kratochvil.jpg

Jakub Kratochvíl (*1978) Klobučan, absolvent VOŠ publicistiky v Praze (2003). Blíže se zajímá o publicistickou formu orální historie a non-fiction. Spolupracoval s časopisem Naše rodina, Radiem Proglas, Katolickým týdeníkem nebo olomouckou redakcí MF Dnes. Vlastním nákladem vydal knížku medailonů zemřelých valašskoklobouckých duchovních Příběhy mužů s kolárkem (2005) a společně s bratrem Milanem je spoluautorem biografie Josef Balejka-valašský rytíř nebes (2009). Je ženatý a žije v Lutíně u Olomouce.

banner obecny.jpg