Osobnosti J.K. - Gregor Johann Mendel

Gregor Johann Mendel.jpg
Další osobností, kterou Vám přibližuje svým profilem Jakub Kratochvíl je "Génius v kutně" - Gregor Johann Mendel.

Do kláštera pravděpodobně nejprve nechtěl, lákala ho kantořina. Přesto práh starobrněnského kláštera překročil. Kdyby to neudělal, možná by jeho neuvěřitelné vědomosti zvadly v rodném Slezsku v některé zapadlé školičce. Gregor Johann Mendel.

Mendel1.JPG
Socha v sousedství brněnského Mendeliana

Johann Mendel se narodil 22. července 1822 v rodině německy mluvících drobných zemědělců v Hynčicích ve Slezsku, dnes část obce Vražné. Johann byl tichý, pracovitý mladík a díky svému otci Antonovi si oblíbil zahradnictví a včelařství. Ve vesnické jednotřídce patřil k nejnadanějším. Nakonec se jedenáctiletý chlapec přihlásil do čtyřleté koleje v Lipníku. I tady hodnotili učitelé Mendla jako velmi nadaného premianta mezi premianty. Další jeho zastávkou bylo gymnázium v Opavě. Celé středoškolské studium proběhlo v těžké materiální nouzi, i když si vydělával kondicemi.

Bratr Gregor

Toužil se stát kantorem, musel mít však úplné střední vzdělání, což opavské gymnázium neposkytovalo. Přihlásil se tedy do olomouckého Filosofického institutu a v roce 1843 jej absolvoval jen díky části věna, kterého se vzdala jeho sestra Terezie. Ze starostí o vezdejší chléb stále nemohl vybřednout a tak jediným řešením byl vstup do řádu. Přijali ho v augustiniánském klášteře sv. Tomáše v Brně. Vědecký duch tu byl opravdu živý a spolubratři aktivní ve veřejném životě. Gregor, jak znělo jeho řeholní jméno, se blíže soustředil na včelařství a začal navštěvovat přednášky profesora Františka Diebla o zemědělství. Přes tohoto popularizátora hybridizace ve šlechtění rostlin se mohl seznámit s bohatými zkušenostmi českých šlechtitelů.

Mohl se také po bohosloveckých studiích stát doktorem filosofie, ale on dal přednost místu pouhého suplenta na znojemském gymnáziu, kde potřebovali učitele matematiky a klasických jazyků. Aby se ze suplenta stal učitelem, musel absolvovat zkoušku učitelské způsobilosti. Na vídeňské univerzitě se mu to nepodařilo ani poprvé v roce 1850, kdy paradoxně „vyhořel“ na přírodopisu. Za šest let se o to samé pokoušel zase marně, protože ho postihl nervový záchvat zapříčiněný přepracovaností.

Poctivý a spravedlivý

Ve Znojmě se již nikdy neukázal a vrátil se do Brna. Rok nato už ale seděl na vídeňské univerzitě jako posluchač filosofické fakulty, konkrétně experimentální fyziky, matematiky, chemie, zoologie, botaniky…

Po ukončení univerzity vstoupil do bran brněnské německé reálky opět jako suplent fyziky a přírodopisu, k tomu ještě přibral správcovství tamních přírodovědných sbírek. Vydržel tam 14 let. Studenti ho měli rádi, protože byl výjimečně poctivý a spravedlivý. Odměnou jim byly návštěvy jeho experimentální zahrady nebo botanické vycházky. Z těchto výprav si přinášel byliny a kladl si nad nimi otázky příčin mnohotvárnosti kulturních rostlin. Neuspokojoval ho ani tehdejší názor, že příčiny proměnlivosti jsou v podmínkách pěstování rostlin. I svůj volný čas věnoval vědecké práci – zajímal se o entomologii, systematicky zkoumal meteorologické jevy, zaznamenával si pozorování slunečních skvrn.

Znovuobjevení

Nejvýznamnější jsou však Mendlovy výzkumy dědičnosti, které učinily jeho jméno nesmrtelným. Navrhl nový přístup a vypracoval novou metodu zkoumání jevů dědičnosti a objevil tak základní zákonitost, která vysvětluje dědičné přenášení různých vlastností z pokolení na pokolení.

Poslední léta života opata Gregora plynula v neustálých nepříjemnostech a roztrpčení, a proto se uzavřel vnějšímu světu. Onemocněl ledvinovou chorobou, na kterou 6. ledna 1884 zemřel. Jeho archiv byl později spálen a s ním pro vědu zmizely zápisky, v nichž bylo mnoho zajímavého. Před nedávnem se v Česku objevil unikátní rukopis, ve kterém bratr Gregor popisuje zákony dědičnosti. Jak již je v kraji zvykem, soudí se o dokument několik organizací – augustiniáni z Brna, augustiniáni z Vídně, český stát a Mendlovo příbuzenstvo z Německa.

Mendel2.JPG
Na slavného vědce nezapomněli ani v Olomouci

Génia v roce 1900 znovuobjevil nizozemský botanik Hugo de Vries. Řeholníkovo jméno nese první česká vědecká stanice na Antarktidě. V Mendlově rodném domě se letos v březnu uskutečnil již 10. ročník biologické soutěže pro středoškoláky a na začátku 21. století bylo na Starém Brně v plné šíří obnoveno i Mendlovo muzeum.

foto autor

 

Jakub Kratochvíl

Jakub Kratochvíl (*1978) Klobučan, absolvent VOŠ publicistiky v Praze (2003). Blíže se zajímá o publicistickou formu orální historie a non-fiction. Spolupracoval s časopisem Naše rodina, Radiem Proglas, Katolickým týdeníkem nebo olomouckou redakcí MF Dnes. Vlastním nákladem vydal knížku medailonů zemřelých valašskoklobouckých duchovních Příběhy mužů s kolárkem (2005) a společně s bratrem Milanem je spoluautorem biografie Josef Balejka-valašský rytíř nebes (2009). Je ženatý a žije v Lutíně u Olomouce.

banner obecny.jpg